V původních textech jógy se o jógových pozicích dočtete v porovnáním s jinými aspekty jógy jen naprosté minimum. Do 20. století se podle toho, co se nám dochovalo a co dnes o historii jógy víme, adepti jógy nezabývali tím, jaké opěrné body jsou při praxi důležité či jestli jsou v bojovníkovi číslo jedna paže paralelně vzpažené, v šikmém předpažení nebo s dlaněmi spojenými nad hlavou.
Není podstatné, jak bude jógová pozice vypadat. Podstatné je, s jakým záměrem a přístupem a také s jakou kvalitou pozornosti a úsilí budete do pozice vstupovat, jakou modifikaci pro sebe vytvoříte a především, jak se v ní budete cítit. Důležitá bude také cesta z jedné pozice do druhé. Vedle jógových pozic budete moci čerpat i z mnoha praktických dechových cvičení, praxe všímavosti a tipů pro každodenní život.
Co vše potřebujete k tomu, abyste se začali věnovat nové aktivitě? Určitě disciplínu a jistou dávku motivace a upřímného, zvídavého zájmu. Potřebujete také informace o dané aktivitě i to, aby pro vás byla dostupná a proveditelná bez velkých překážek.
Možná se ptáte: ”Je jóga i pro mě? Jaké jógové pozice pro mne budou vhodné? A jak je mám provádět?”
Jóga má co nabídnout každému z nás, i když se potýkáme s nějakým momentálním nebo chronickým omezením nebo dlouhodobými bolestmi těla i duše.
Jóga sútry, jeden z na Západě hojně citovaných spisů o józe, hovoří o tom, že pro praxi jógy potřebujeme vedle odhodlání, zápalu a disciplíny (vírja) především upřímné přesvědčení, že to, čemu se s odhodláním a zápalem budeme věnovat, má smysl, je pro nás vhodné. Zkrátka, že tomu věříme (šraddhá).
Na prahu každého začátku stojí zvídavost a odvaha vyzkoušet něco nového, o čem toho nemusíme moc vědět nebo s čím máme mnohdy spojené nějaké představy a mentální či emoční omezení, které přitom vůbec nemusí odpovídat tomu, jaká bude naše následná vlastní zkušenost.
Jakýkoliv člověk s pohybovým nebo jiným omezením může (nebo taky vůbec nemusí) v běžném životě v individuální míře potřebovat určitou pomoc, asistenci či kompenzaci. Tuto pomoc lze vnímat nikoli jako nepřekonatelnou překážku, nýbrž čistě jako soubor opatření a podmínek, která vedou k vytvoření možností provádět či naplňovat přání a potřeby člověka s takovým zdravotním stavem.
Pokud najdeme příznivé podmínky a chuť praktikovat, může být jóga v nějaké formě přístupná komukoli.
Totéž bude platit i pro jógovou praxi. Stačí nastavit úvodní pohybové a prostorové podmínky tak, aby vůbec bylo možné praktikovat a zbavit se představy, že jednotlivé pozice mají přesně určenou a jedinou správnou formu. Jako by se pod pojem strom měl vejít jen normovaný smrk, a nikoli i malá jablůňka, majestátní sekvoje, naklánějící se vrba nebo propletené soustromí doubků. A tak jako můžeme kmen nějakého stromku opřít o tyč, můžeme si k jógovým pozicím vzít na pomoc bločky, pásky, židle, stěnu, stůl nebo třeba vozík.
Pozorovaly jsme, co vše může limitovat přístup lidí se zdravotním omezením k józe nebo k pravidelnému navštěvování lekcí jógy. Jedním z nejvýznamnějších limitů je bariérovost. I když v Praze i jiných městech můžete najít velké množství jógových studií, do většiny z nich vedou schody, nebo nemají bezbariérové toalety. Stejně tak se objevují studia a prostory, kde se na bezbariérovost začíná myslet. Bariérovost nebrání v účasti na pohybových aktivitách pouze vozíčkářům, ale i mnoha osobám trpícím chronickými bolestmi a onemocněními zásadně ovlivňujícími nervosvalové funkce.
Dalším limitem může být (ne)možnost vyhledání zkušeného lektora jógy. Řada lidí se zdravotním omezením by jógu ráda vyzkoušela, ale ve svém okolí nemohou najít nikoho, kdo by měl zkušenosti s přizpůsobováním jógové praxe potřebám jejich onemocnění či fyzických dispozic.
Významná je také finanční stránka. Když jsme před časem s kolegy pořádali jógový víkend pro vozíčkáře, ne všichni, kteří chtěli vyrazit, si víkend mohli dovolit zaplatit. To se týká i onemocnění spojených s méně omezenou hybností, ovšem obdobně omezenou možností výdělku, protože vyšší stupeň únavy a časté výkyvy produktivity mnohdy lidem s onemocněními pohybového ústrojí neumožňují vykonávat takovou práci, která by jim finančně umožnila docházet na pravidelné, jejich potřebám uzpůsobené cvičení jógy.
Běžné jsou také vnitřní bariéry, například obavy z nové, neznámé situace. Svou roli může hrát i stud, obzvláště jedná-li se o čerstvou diagnózu, a náročné je i období, kdy se s nově nastalou situací člověk teprve sžívá.
Józe se věnují miliony lidí po celém světě. My bychom rády, aby jóga byla dostupná jak na lekcích ve studiích, tak i z pohodlí domova. Proto také vznikl náš projekt Taky jóga, který vedle knihy a lekcí naživo zahrnuje také online portál s videi vybraných jógových sestav, nahrávkami relaxací, meditací a dechových cvičení, užitečné rady a tipy pro běžný život, odkazy na lekce naživo v různých částech České republiky a také fórum pro výměnu zkušeností.
Zdravotní omezení představuje pro člověka náročnou životní situaci. Najednou nebo postupně se vytratí nebo zásadně změní průběh řady činností, které dříve byly běžné. To se týká rodinného i pracovního života, sportu, kulturního vyžití, cestování, sexuality, kreativity i zapojení do komunitního dění.
Jedním z našich hlavních poselství a našeho přístupu je, že jóga je praxe celistvosti těla a duše, která je mnohem bohatší a vrstevnatější než pouhé fyzické cvičení, byť v dalších kapitolách najdete řadu sestav a informací k tomu, jak s citem a kýženým účinkem pracovat se svým tělem prostřednictvím jógových pozic.
Naším záměrem je představit jógu v její ucelenosti.
Vedle pozic a dechových cvičení do ní totiž patří i meditace, stejně jako zásady a principy smýšlení, cítění a konání, které jsou příznivé pro zdraví nás, našich blízkých i společnosti a planety.
Hlavním cílem je povzbudit všechny, kteří pro své zdraví chtějí něco udělat, k tomu, aby si do běžného života vnesli třeba i jeden cvik, jednu dechovou techniku či jeden z přístupů ke své mysli, které je osloví, budou jim prospívat a skrze něž budou naplno, s důvěrou a odvahou prožívat sami sebe ve světě a svět v sobě ve své momentální takovosti.
Těšíme se.
Lucie & Sylvie
